Blogy

Kategorie blogů:
Marketing | Politika | Feminismus | Vztahy

Co nás čeká a co nás nemine. S narůstajícím odporem občanů, který se neprojevuje jen jejich účastí na demonstracích, začne být globální moc nervózní. Není pro ně dobrým signálem, když lidé odmítají nosit roušky venku nebo když si vynucují nasazení léků, které ohrožují rozjetou „pandemii“.
Je to otázka, kterou dávají lékaři lidem, aby zjistili, jestli jsou při sobě a vnímají. Strkají jim prsty před obličej a v dobré víře tak zkoumají mentální schopnost člověka. Vidí je? Umí je spočítat? Je to rychlé a jednoduché. Možná až moc. A tak se díváme kolem sebe a vidíme jen ty nastrčené prsty. Ale napadlo se vás někdy podívat za ně?
Každá totalita má své symboly. Něco, čím lidé dávají najevo své podvolení. Něco, čím ukazují, že přijímají nátlak. Většina lidí s požadovanými aktivitami sice nesouhlasí, ale odpor a následné represe by neunesli, tak se podvolují.
O tom, že jsou média neobjektivní si vyprávíme už dlouho. Není to ale jako se vším – že si postupně zvykáme? Metody, které používají novináři nám přechází do krve a používáme je stejně, jen v opačném gardu.
Naši politici a zpovykaná média se nás snaží přesvědčit, že jejich šílený, na hlavu postavený svět, je normální. Kdyby to nebyla realita, řekla bych, že je to jen pohádka pro pobavení dětí.
Rozhodla jsem se sepsat vše, co má smysl dělat. Žádná z těch věcí sama o sobě není lékem a řešením. Ale když hodně lidí bude dělat aspoň některé z těch věcí, někde se to projeví. Vážení, co si neuděláme sami, nikdo za nás neudělá. Spoléhat na spasitele, se nevyplácí. A zatracovat jednotlivé níže uvedené body je taky hloupé. Každý ať dělá to, co může, na co má schopnosti.
Je na čase připravit se na život v podzemí. Je to myšleno samozřejmě obrazně. Nicméně je jasné, že už nelze doufat v nějaký zvrat, který by nás otočil zpátky ke svobodě. Je lepší si to přiznat a zařídit se podle toho.
Připadám si jako v pekle. Šílenci všude kam se podíváš. Nějak se nám ta pandemie vymkla z rukou, nemyslíte? Absurdity se vrší jedna na druhou a kdyby se za nimi neskrývaly zničené jednotlivé lidské osudy a životy, bylo by to k smíchu. Nesmí se lyžovat, nesmíte si koupit tužku a pravítko, ministr s výzorem androida vyčítá lidem kontakty s rodinou.
Čím víc byrokracie, tím méně lidskosti. I slušní a laskaví lidé si neví rady s nehumánními nařízeními a v podstatě se jim podvolují. Nejde jen o zdravotnictví a sociální systém. Je to všude. Jako skutečný mor a smrtící nemoc.
Pořád přemýšlím o tom, co nás dostalo tam, kde jsme. A čím dál víc jsem přesvědčená o tom, že zdrojem všech problémů je fanatismus.

Stránky

*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.