Životopis

Zájem o veřejné dění se promítal do mého soukromého i profesního života. Vždy jsem patřila k organizátorům a komentátorům veřejného dění. Školní časopis, "podvratné" aktivity ve svazu mládeže, kritika školních aktivit. Po revoluci se otevřely možnosti a já se zabývala především kulturou.
6. 6. 2016 09:50 | Link: http://www.evahrindova.cz/node/258

Revoluci jsem prožívala na Slovensku, v Žilině. Tam jsme se s manželem po ukončení studia rozhodli žít. Po revoluci jsme s přáteli založili časopis, který se zabýval především kulturou. Vzhledem k době jsme se ale nemohli a ani nechtěli vyhýbat politice. Po několika konfliktech s primátorem Žiliny Slotou jsme se rozhodli "emigrovat" a přestěhovali jsme se do Olomouce. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, ale sílící slovenský nacionalismus působil hrozivě. Obzvlášť když se jeho představitelé okolo primátora Sloty zaměřili na nás, jako na vydavatele jediného opozičního média v Žilině. 

Ale ani v Olomouci jsem nedokázala stát mimo politiku. Ve Votobii jsme vydali knihu Vaříme s konopím a byli jsme konfrontováni se státní mocí, která si nás vybrala jako ukázkový příklad k potrestání. Tehdy jsem zorganizovala několik debat o svobodě slova v rámci literárního festivalu Libri, který jsem vydupala ze země a začala za nakladatelství Votobia organizovat.

Můj skutečný vstup do politiky se ale datuje až později. Teprve práce asistentky poslankyně mě přivedla do skutečné politiky. Vstoupila jsem do Občanské demokratické strany. Ale i tady jsem narážela. Tehdejším mocným se nelíbilo, že jsem i prostřednictvím vnitrostranického časopisu "Na pravou míru" kladla otázky a zveřejňovala informace. Logicky se jim tak zmenšoval prostor na manipulaci. Vedla jsem místní sdružení, kterému přibýval počet členů, pořádali jsme různé aktivity, které vedly především k lepšímu informování členů a k jejich vzdělávání. Moje aktivity vyvrcholily kandidaturou do sněmovny v roce 2006. Začala jsem blogovat, protože to byl jediný způsob, jak se v rámci ODS zviditelnit. Vedení olomoucké ODS tehdy protěžovalo jiné kandidáty. Možná i proto si mě do svého filmu vybral režisér Robert Sedláček (najdete ho zde) a to byl pravděpodobně poslední hřebík do rakve mé politické kariéry. Tehdejší představitelé ODS v Olomouckém kraji vyvinuli velké úsilí, které mě mělo z politiky vyštvat. Nelíbila se jim má otevřenost a nemožnost mě manipulovat. Krátce po sněmovních volbách (výsledky zde) výkonná rada zcela v utajení odebral licenci místnímu sdružení, kterému jsem předsedala. Byli jsme tak jako vnitřní opozice olomoucké ODS rozprášeni.

Krátce jsem se do ODS vrátila a pokoušela jsem se přispět k její obrodě. Založila jsem FB stránku "ODS diskutuje" a psala jsem blogy o pravicové politice. V posledním záchvěvu snahy něco změnit jsem dokonce navštívila předsedu ODS Petra Fialu. Ale moje snažení bylo marné a vysloužila jsem si akorát nenávist čelných představitelů ODS a také mnoha jejich podporovatelů. Tehdy poprvé jsem zažívala něco jako virtuální lynč - odpor ke změnám v ODS byl a je skutečně velký.

Zcela ze zoufalství jsem v jednom ze svých blogů vyzvala stejně naštvané ženy k založení hnutí Naštvané matky. Byl to jen hypotetický povzdech, ale spontánně se začaly přidávat lidé a dnes už hnutí Naštvané matky je zapsaným spolkem, na FB má 15 000 fanoušků a uzavřená skupina má  3 200 členů. Máme naplánováno několik reálných akcí a sbíráme podpisy pro založení politického hnutí. 

Po založení Naštvaných matek jsem se také připojila ke vznikajícímu spolku Blok proti islámu. Byl to první pokus, jak přenést nespokojenost občanů do politiky. Bohužel ale tato aktivita po necelém roce skončila. Všichni jsme se ale naučili mnoho o tom, jak politiku dělat a také nedělat. 

Nyní jsem členkou spolku Naštvané matky, kterého jsem zároveň předsedkyní. Podporovala jsem také založení nové politické strany Alternativa pro Českou republiku 2017, za kterou jsem s podporou Naštvaných matek kandidovala neúspěšně do Senátu. Členkou této strany jsem se nikdy nestala a momentálně si užívám statusu nezávislého komentátora, protože považuji za důležité především informovat. To mě přivedlo také k vydávání knih, protože ve stanovách spolku Naštvané matky máme také publikační činnost. vydala jsem knihu rozhovorů s Martinem Konvičkou, Prolomení hradeb Petra Hampla a také rozšířenou verzi této knihy v dárkovém balení. Momentálně se připravuje překlad životopisu Tommyho Robinsona. 

Profesní životopis

Celý život se zabývám marketingem obecně a to i politickým. Specializuju se na psaní textů - od PR článků až po slogany a hesla. Psaní je i mým koníčkem soukromým. Několik let úspěšně bloguju, začínala jsem psát blogy v době, kdy byl problém najít funkční platformu.

Kde jsem pracovala:

Nakladatelství Votobia
Poslanecká sněmovna – asistentka poslance
Seznam.cz
Nakladatelství VLP – Deník
Cet 21 – televize Nova
dále v několika firmách jako jejich obchodní zástupce

Už od puberty se pohybuju okolo médií a marketingu. Zní to divně, ale je to tak. Vždycky jsem něco organizovala, pořádala. Na gymnáziu to byl školní časopis a školní rozhlasové vysílání. A prosadit něco takového v osmdesátých letech byl docela oříšek. V době tuhého komunismu se mi taky s přáteli podařilo uspořádat několik koncertů.

Po revoluci jsem se podílela opět na vydávání časopisu – psala jsem, distribuovala, organizovala. Také jsme pořádali různé akce, výstavy, koncerty. A logicky jsem po revoluci opustila své původní povolání – jsem stavební inženýrka. Od rýsovacího prkna jsem se přemístila do světa knih. Nejvíce o marketingu, PR a celkově o byznysu jsem se naučila za pár hektických let v nakladatelství Votobia. Měla jsem na starosti reklamu, ale dnes už vím, že jsem dělala marketing a PR. Tenkrát jsme ani tak moc neřešili správné pojmy, prostě jsme dělali, co bylo třeba.

Po éře ve Votobii jsem se věnovala produkci, ale kulturní provoz plný dotací a grantů mě znechutil a já se na pár let zavřela do poslanecké kanceláře a pracovala jsem jako asistentka poslance. Naučila jsem se hodně o politickém marketingu, o právu jako takovém, o veřejné správě. 

No a pak začíná období, kdy jsem se učila od píky obchodovat. Učila jsem se u nejlepších – Seznam.cz. Pěkně poctivě navolávat schůzky a obcházet klienty – minimálně 12 schůzek týdně. Bez auta, bez fixního platu, odměna pouze provizní. Bylo to krásné období a všechno, co člověk potřebuje vědět o obchodování, jsem se naučila tady. Tehdy se rozjížděl S-klik a já jsem mohla spravovat pro své klienty první kampaně. Bylo to vzrušující.

Pak jsem si vyzkoušela obchodovat se spoustou dalších produktů – věrnostní systémy pro obchodní sítě, benefitní programy pro velké zaměstnavatele, čistící zóny pro obchodní centra a velké průmyslové provozy, pracovní oděvy do hygienických provozů. Vedla jsem několik obchodních týmů, pomáhala jsem rozjíždět novou firmu, poznala jsem velké české i zahraniční firmy.

Byl čas někde zakotvit a já přijala nabídku pracovat v novinách. Původně jsem myslela, že si „odpočinu“ na pozici klasického obchoďáka – prodejce inzerce, ale nakonec jsem skončila jako manažerka. Dva roky jsem vedla tým prodejců inzerce v Deníku – Olomoucký a Zlínský kraj. Jestli chcete něco vědět o tiskové inzerci, zeptejte se mě. Naučila jsem se hodně a jsem za to vděčná!

A protože mi v mém portfoliu médií chyběla televize, rozhodla jsem do světa televizní reklamy proniknout – a to rovnou u jedničky na trhu. Pracovala jsem pro CET 21 a naučila jsem hodně věcí o reklamních spotech, product placementu a sponzoringu.

Po dvaceti letech sbírání zkušeností a praxe jsem přestoupila na druhou stranu. Už neprodávám reklamu ani žádné produkty, nehájím barvy žádného média. To bylo velmi omezující a neumožňovalo mi to nabídnout klientovi to nejlepší. Teď stojím na straně klienta a díky svým praktickým zkušenostem mu můžu nabídnout to nejlepší řešení, které mu pomůže dělat dobrý a poctivý byznys. Pro několik klientů píšu PR texty, radím jim s reklamními strategiemi, vedu jim FB stránky. S jejich produkty se občas účastním veletrhů a menších prodejních akcí. 

Další články, blogy, videa

Poslední dobou se nám čím dál více otevírají různá Overtonova okna. Znamená to, že je společnost postupně připravována na akceptaci něčeho, co by...
Sedím u počítače a kvůli úmornému vedru mi nejde práce tak dobře od ruky jako jindy. Překlikávám se na Twitter a Facebook a jako rychlé obrázky se...
Byla jsem pár dní mimo a takový internetový půst dovede člověka přivést na zajímavé myšlenky. Nic nového nevymyslíte, ale tak nějak vám zaklapnou...
Možná už v té Mateřídoušce, kde dětem bez vších pochybností předkládají Grétin zelený svět, kde pochybnosti neexistují. Na televizi Déčko, kde...
Do pekla přátelé. Jen do pekla. K mým očím doletěla zpráva, že motorkáři s azbukou na vestách nemohli položit věnce k památníku v Lidicích....
*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.