Blogy

Kategorie blogů:
Marketing | Politika | Feminismus | Vztahy

Když chcete analyticky přesně vyřešit rovnici s několika neznámými, musíte si je správně definovat. V naši situaci řešíme šíření nemoci, stav zdravotnické péče a vybavení nemocnic. To jsou faktory měřitelné, spočitatelné. Ale jak jsme si definovali samotnou nemoc? Známe ji dostatečně? Nezkresluje nám její neznalost výpočet celé rovnice?
Ráno jsem zaznamenala informaci, že v rouškách musí chodit i batolata a nemluvňata. Šíří se spousta nesmyslů, tak jsem tomu nepřikládala důležitost. Leč po ověření jsem zjistila, že to není hoax. Zástupkyně ministerstva zdravotnictví skutečně potvrdila, že rodiče, jejichž děti včetně batolat a nemluvňat nebudou vybaveni rouškou, budou pokutováni.
Každá životní zkouška jednotlivce i společnosti nám může něco ukázat a ti chytřejší se dovedou z prodělaných překážek i poučit. Dokážeme to i my? Zatím to vypadá, že je to marné a marné a marné. Nepoučitelnost je zřejmě neoddělitelnou součástí lidských společenství.
V těchto dnech vidíme, jak Česká televize selhává. Když už si platíme veřejnoprávní média, měla by vždy zachovávat chladnou hlavu a aspoň se pokusit přinést informace co nejvíce oproštěné od bulvární senzace. Místo toho vidíme, jak se redaktoři téměř radují z každého nově nakaženého koranovirem a svými zprávami paniku spíše vyvolávají, než že by chladnou racionalitou lidi zklidňovali.
Už koncem příštího týdne budeme vědět, jak Slováci hodnotí své politiky. Dostaneme tak přesný obraz skutečných nálad ve slovenské společnosti. Dnes neví nikdo nic i přes mnohačetné výzkumy veřejného mínění. Jsou nepřesné a situaci jen zkreslují.
Pamatujete se na tuto dětskou říkanku? Myslím, že docela jasně ukazuje, jak jsme se stavěli k bonzákům. Žalobníčky neměl nikdo rád – ani rodiče, ani učitelky.
Evidentně přituhuje, protože neziskovky nám divočí a přistupují k čím dál vyhrocenějším akcím. Hezkou laboratoř ke zkoumání teď vidíme na Slovensku, kde posiluje Kotleba. Tam se aktivisté rojí naprosto ukázkově. Jeden Kotlebovec na laboratorním sklíčku vyvolává doslova překotné aktivity!
Náhodou jsem zahlédla krátký šot z kongresu ODS. Zaujala mě reakce Petra Fialy na nezvolení Alexandry Udženiji. Vypadal naprosto bezradně. V tom jeho výrazu bylo všechno. Celý jeho obličej jako by volal: „Co mám proboha teď dělat?“
V posledních dnech mě zaujalo několik mediálních výstupů. Nejvíce mě překvapil rozhovor s Táňou Dykovou, dříve Vilhelmovou. No ano, měla jsem ji zařazenou ve škatulce zpovykané pražské herečky. Včera jsem ji z ní musela vyndat.
Čtyři dny jsem byla na veletrhu a měla jsem možnost bavit se s různými lidmi. Se zákazníky, se spoluvystavovateli. Mám to ráda, protože se seznámíte s novými lidmi a je to nejlepší způsob, jak se dostat do jiných sociálních bublin.

Stránky

*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.