Blogy
Kategorie blogů:
Marketing | Politika | Feminismus | Vztahy
Sedím u počítače a kvůli úmornému vedru mi nejde práce tak dobře od ruky jako jindy. Překlikávám se na Twitter a Facebook a jako rychlé obrázky se přede mnou míhají světové události. Ale už je pod mrakem, už v dáli hřmí a bouřka se blíží. Přijde zlom i na politické scéně?
Byla jsem pár dní mimo a takový internetový půst dovede člověka přivést na zajímavé myšlenky. Nic nového nevymyslíte, ale tak nějak vám zaklapnou různé dílky skládačky.
Možná už v té Mateřídoušce, kde dětem bez vších pochybností předkládají Grétin zelený svět, kde pochybnosti neexistují. Na televizi Déčko, kde vysílají čím dál víc novodobých pohádek plných levicového aktivismu a ideologie gender. Ve školách na hodinách občanské nauky, kde se děti učí hlavně nepochybovat…
Do pekla přátelé. Jen do pekla. K mým očím doletěla zpráva, že motorkáři s azbukou na vestách nemohli položit věnce k památníku v Lidicích. Znechutilo mě to a hlasitě jsem zprávu komentovala. Kolegyně, která můj komentář slyšela, s ním ale nesouhlasila. V podstatě s kádrováním u památníku souhlasila. A to mě doopravdy šokovalo - víc než cenzura přímo u památníku.
Václav Klaus mladší udělal, co musel. Do role hlavního opozičního lídra, který se musí postavit čím dál rozplizlejším politikům, byl dotlačen okolnostmi. Oceňuji, že přijal zodpovědnost a šel do toho.
V Maroku soudí vrahy dvou turistek. Dívky zabili vrahové brutálním způsobem a prokázali tak, že jejich úcta k životu se rovná záporným hodnotám. Tvorové bez svědomí a bez jakékoliv empatie jsou jednoznačným ohrožením společnosti.
Dnešní demonstrace a stále rostoucí hysterie antibabišovců na mě působí dost děsivě. Proto je třeba zastavit se a připomenout si důležité věci. Žijeme v krásné zemi a naši lidé jsou rozumní a šikovní.
Boj nikdy nekončí a kdo chce, aby se svět vrátil k normálu, nemůže nikdy složit zbraně. Boj s blbostí je ten nejvíce úmorný a složitý a bez svaté trpělivosti nemáte šanci. Naše pokroky nikdy nebudou skokové. Bez drobné a každodenní práce, která je na míle vzdálená velkohubým revolučním činům, zlo neporazíme.
I když mě sociální síť tlačí k autocenzuře, nejde to. Nemohu mlčet a občas musím upustit ventil. Každý den se na nás valí tisíce důkazů o nespravedlnosti světa, která je posvěcena vládnoucí mocí a mnoho lidí před tím zavírá oči. Bolí mě srdce, když vidím marné úsilí lidí, kteří si přejí nápravu světa zpátky k spravedlnosti a bezpečí. Bojují za pravdu, za právo, vysílají světu poselství a odměnou je jim jen mlčení nebo pomluvy.
Dobře jsme ji znali z komunistického režimu. Umělci byli poplatní době a kdo se chtěl živit uměním, musel podkuřovat režimu. Někteří se ušpinili více, jiní méně. Trošku si naši herci napravili renomé v době sametové revoluce. Jezdili po venkově a debatovali s lidmi, aby jim vysvětlili změny, které dále od Prahy nebyly tak jasné a pochopitelné. Určitý politický kapitál, který tak umělci získali, ale postupně ztráceli, až ho prohospodařili úplně.