Diskuse jako formát rozhovoru se úplně z veřejného prostoru ztratila. Umění klást otázky a poslouchat s respektem partnera v debatě zcela mizí. Za diskusi se pokládá cokoliv, kdy jeden druhého, jakože umlátí argumenty a slavně zvítězí tím, že druhého pokud možno poníží. To ale diskuse není. Vytahování marginálií a jejich nekonečné rozpitvávání taky není diskuse. Ale odkud mají lidé vědět, jak diskuse vypadá? Dlouhé roky ji nikde nemohli vidět. Není to disciplína, kterou by novináři pilovali k dokonalosti. Ti se učí spíše diskusi různými technikami umlčovat.
Včera jsem diskutovala s kamarádkou, s kterou občas spolupracuji v rámci svých obchodních aktivit. Zjistila jsem, že lidé nemají jasno ani v základních pojmech. Mrskají kolem sebe silnými slovy, aniž by se obtěžovali přemýšlet o jejich významu. Tak jsme v debatě narazily na pojem manipulace. Kamarádka někoho označila za osobu manipulativní, ale když jsem po ní chtěla upřesnění, tápala. Nedokázala striktně na aktivitách oné osoby ukázat příklady manipulace. Když jsem na doložení trvala, chtěla ukončit diskusi. Jsme kamarádky, takže jsem to ani jedna nehrotily a raději jsme změnily téma.
Ale v rozhovorech je takové utínání debaty vlastně cenzurou. Protože cenzura je obecně vymazávání nepříjemných názorů, postojů a faktů z veřejného prostoru. Vidíme to každý den a každý z nás to i denně zažívá. Stačí jen diskutovat s přáteli, s rodinou. Když po nich chcete akceptaci nepříjemných faktů, odcházejí z debaty. Jsou vytočeni, když po nich chcete doložení jejich nálepek a trváte na přesném jazyku. Neumí a nechtějí umět diskutovat. Jsou zvyklí na floskule a klišé, kterých je všude okolo nás plno a nikdo se neobtěžuje s nějakými důkazy.
Ani nevím, jestli naše včerejší vzrušená debata k něčemu vedla. Snažila jsem se, aby kamarádka akceptovala můj popis manipulace. Podle mého soudu je manipulací to, když zamlčujete část skutečnosti – vědomě a záměrně – a tím vlastně uvádíte lidi v omyl. To JE čistá manipulace – když vám prodejce zamlčí nějaké nevýhody výrobku nebo skryté vady.
A kdo dnes zamlčuje a přibarvuje realitu? Kdo neříká lidem celou pravdu? Rozhodně to nejsou ti, kteří varují před nebezpečím, ale právě ti, kteří na ta nebezpečí neupozorňují a záměrně o nich mlčí. O tom máme diskutovat, k tomu je svoboda slova! Žádné varování nemá být umlčováno. Protože nikdy nevíme, co přijde…
Ale je to stále dokola, lidé žijí ve lži, neví nic o tom, co jim hrozí. Vesele horují pro elektromobily a netuší, že kvůli nim zítra přijdou o práci a budou zbaveni možnosti volného cestování. To je manipulace s lidmi jako hrom! Ale bez svobodné diskuse, bez ochrany výsady svobody slova, se to lidé nedozví. A pár zasvěcených to nezvrátí.
Můžeme se pokusit kultivovat aspoň své sociální bubliny, ale co jsou naše sociální bubliny proti veřejnoprávním médiím? Sice nezabráníme kolapsu civilizace, ale aspoň budeme mít čisté svědomí. A kdo ví, třeba se časem sociální bubliny teď oddělené propojí a síla racionality a zdravého rozumu fanatismus porazí… A čím to začne? První opravdovou diskusí ve veřejnoprávním médiu.
