Vybereme ti, co si můžeš koupit!

Firma Gillette ztratila po několika angažovaných reklamách cca osm miliard dolarů na hodnotě. Mnozí budou jásat a budou to přikládat právě těm nepovedeným kampaním. V jedné se uráželi chlapi za normální mužské chování a v druhé tatínek učil holení transgenderového syna/dceru. Obávám se, že to ale nebude tak jednoduché.
8. 9. 2019 10:32 | Link: http://www.evahrindova.cz/node/481

Byl by to krásný svět, kdybychom dokázali firmy vytrestat za jejich tupost svým nákupním chováním. Jenže tak to úplně nefunguje. Propad žiletkářského giganta spíše bude důsledek mnoha špatných obchodních rozhodnutí než masivního nezájmu zákazníků kvůli hloupým reklamám. Vsázím na ty špatná obchodní rozhodnutí, která můžeme od idiotů, kteří chtějí převychovávat lidi, očekávat. Dobrý obchodník nikdy neuráží své zákazníky. Takže dle mého soudu Gillette spíše potápí fakt, že firmu řídí pitomci.

Pozoruji to už delší dobu. Pohybovala jsem se nejprve ve světě kultury, odkud jsem dobrovolně odešla proto, že jsem neměla žaludek na lezení do zadku těm, kteří udělují granty a dotace. Přemístila jsem se do světa obchodu, kde jsem doufala v normální byznysová pravidla, která si vynucuje otevřený trh. Chvilku jsem si skutečně užívala volnosti, ale posléze mi i tam začalo být těsno.

Ve velkých firmách (Seznam, televize Nova), kde jsem pracovala, začal převládat „korporátní“ duch. Řídící pozice začali ovládat „marketingoví“ odborníci, kterým studium vymylo mozky. Tabulky, prezentace, plány, školení. Kdo se tomu odmítal podřídit, byl vytlačen. A spolu s nimi byl postupně vytlačován i selský rozum. Kdo nebyl ochoten v zájmu rychlých zisků jít přes mrtvoly, musel odejít. Péče o klienta, budování vztahů, racionalita a logika, to vše se začalo pokládat na oltář moderních obchodních postupů. Vrcholné manažerské pozice tak začali obsazovat pitomci, kteří sice uměli dobře s Powerpointem, ale nedokázali se vcítit do svých zákazníků. Většinou mladí a draví lidé bez životních zkušeností. Dnes jim říkáme sluníčkáři.

Možná se v Gillette ještě vzpamatují a najmou si do vedení nějaké pořádné obchodníky, lidi, kteří uvažují hlavou a mají dost životních zkušenosti. Zřejmě vyměnili minimálně své marketingové oddělení, protože další kampaň byla snad v hlavní roli s pořádným chlapem – hasičem. Měli by to udělat i v Lidlu a v jiných firmách. Protože hloupé aktivistické kampaně nejsou jen úlitbou současné aktivistické době, jsou i znakem, že jejich markeťáci jsou mimo. Bez ohledu na jejich postoje. Neuvažují racionálně a jsou lehce manipulovatelní. Chtěli byste někoho takového rozhodovat o důležitých věcech ve své firmě?

Ne všechno se dá přetlačit reklamou. Lidi chodí do kina na filmy, které je baví. Stejně tak chodí na koncerty umělců, kteří se jim líbí. Kupují si knížky, které je nenudí. I když samozřejmě je situace zkreslená tím, o kterých knihách informují média. A tak nepřekvapí, že se raději ruší různá hlasování, kde o oblibě umělců hlasují lidé. Zrušili nám Zlatého slavíka, další omezení jistě budou následovat. Naposledy jsem narazila na hlasování o Knihu roku, kde nejprve nominované tituly vybere odborná porota a pak teprve mohou milostivě čtenáři vybírat svou nejoblíbenější knihu. Hezká je taky soutěž o Blogera roku, kde mohou hlasovat čtenáři, ale pro jistotu byly zrušeny blogy, které byly zajímavé a oblíbené, ale nekonvenovaly názorově adminům.

Naštěstí stejné pokusy o manipulaci lidí neexistují – ZATÍM – v klasickém maloobchodu. Zatím si můžeme užívat toho, že si ještě svůj oblíbený jogurt můžeme vybrat bez mentorování aktivistů. Otázka je, jak dlouho nám to ještě vydrží.

 

Další články, blogy, videa

Ještě nedávno se lidé bavili u laskavého seriálu České televize s propagandistickými prvky. Realita je ale mnohem méně idylická. V Chánově je...
Na jedné straně si lidi žádají víc svobody, ale v tom nejdůležitějším se luxusu vlastního rozhodnutí zbavují. Ano – mám na mysli výběr politiků ve...
Lidé si různé pojmy vykládají různě, tak je třeba je neustále vysvětlovat. Feminismus byl vždy znakem dobrého – snahy ženy brát se o svá práva, ve...
Rozhovor o tom, proč jsem podpořila návrh na státní vyznamenání pro Emira Kusturicu.
Nedávno jsem navštívila Svobodné rádio a s panem Kapalem jsme si příjemně popovídali.
*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.