Infografika
Hoaxy a konspirační teorie se mění v krutou skutečnost. Zlým a mocichtivým lidem se podařilo občany přesvědčit, aby svou svobodu vyměnili za pofidérní bezpečnost. Příběhy z Německa ukazují smutné konce, ke kterým se blížíme mílovými kroky.
V neděli 6. 12. 2020 se bude v Praze konat pochod svobody. A komu je svoboda milá, měl by se účastnit. Čím víc lidí totiž projeví svůj nesouhlas, tím hůře se bude politikům dařit nás ničit.
Dnes mě zaujala diskuse o eutanázii. Nechci se do tak složitých filosofických debat pouštět, ale napadl mě jeden úhel pohledu. Za eutanázii bych vůbec nepovažovala odpojení od přístrojů. Pokud člověk nemůže žít TRVALE bez pomoci přístrojů, je to ještě život? Vnímá-li, má právo se rozhodnout, jestli takový život chce. Nevnímá-li, mají právo o něm rozhodnout jeho blízcí. To podle mého soudu není eutanázie. Jak si můžeme brát do rukou odpovědnost za to, koho necháme žít a koho ne? Trvalý život na přístrojích podle mého soudu není život...
Když se podíváte na události posledních dní, mají jedno společné. Manipulování s fakty, blokování lidí na sociálních sítích, mazání skupin, zesměšňování oponentů a jejich snaha je dehonestovat, zamlčování faktů, mediální šikana, mlčení k problémům, atd.
Včera jsem ve vysílání Svobodného vysílače ťukla jeden problém. Hodně lidem se to líbit nebude...
Lehko je odsoudit, když vidíte dlouhé fronty na dobrovolně POVINNÉ testování. Je to stejné, jako když u nás máme dobrovolné očkování, ale bez něho vám nevezmou dítě do školky.
Naši politici se chovají jak nezodpovědné děti, které bez rozmyslu utrácí za blbosti. Zcela rezignovali na jakoukoliv zodpovědnost a pod tlakem propagandy dělají velká nesmyslná gesta.
Přijatá opatření situaci nijak nezklidňují a to potřebujeme nejvíce. Vystrašení lidé zbytečně zatěžují zdravotnický systém a ten pak nemá dost kapacit na skutečně nemocné.
To řekla jedna pamětnice bombardování a německé agrese. Podle jejích slov je dnešní situace mnohem depresivnější a více frustrující. Přitom reálně drtivé většině lidí smrt nehrozí ani v těch nejdivočejších apokalyptických představách. Za okupace to ale bylo naopak - smrt hrozila naprosto reálně.
Tak se nám snaží vnutit Istanbulskou úmluvu. Evropská unie ji chce ratifikovat pro všechny země EU. Ono by se ani nic moc nestalo - nikdo by neřešil její zavádění do praxe. Ovšem kromě nevolených lidí s mocí. A že jich máme!