Blogy
Kategorie blogů:
Marketing | Politika | Feminismus | Vztahy
Byť se to mnohým nelíbí, je to tak. Při vši současné pokroucenosti jsou stále politici jen a jen naším zrcadlem. Ukazují nám, jak moc se necháme manipulovat, jak moc jsme ochotni přemýšlet o veřejném dění, jak moc jsme ochotni něco ze svého intelektuálního komfortu obětovat.
Životy se pomalu vrací do normálu a komplikuje to už jen vláda se svým týmem „odborníků“. Lidé se otřepali, pochopili, že se žádná apokalyptická epidemie nekonala a nekoná. Je třeba fungovat, stejně jako dokázali fungovat lidé i při mnoha drsnějších epidemiích.
Když chcete analyticky přesně vyřešit rovnici s několika neznámými, musíte si je správně definovat. V naši situaci řešíme šíření nemoci, stav zdravotnické péče a vybavení nemocnic. To jsou faktory měřitelné, spočitatelné. Ale jak jsme si definovali samotnou nemoc? Známe ji dostatečně? Nezkresluje nám její neznalost výpočet celé rovnice?
Ráno jsem zaznamenala informaci, že v rouškách musí chodit i batolata a nemluvňata. Šíří se spousta nesmyslů, tak jsem tomu nepřikládala důležitost. Leč po ověření jsem zjistila, že to není hoax. Zástupkyně ministerstva zdravotnictví skutečně potvrdila, že rodiče, jejichž děti včetně batolat a nemluvňat nebudou vybaveni rouškou, budou pokutováni.
Každá životní zkouška jednotlivce i společnosti nám může něco ukázat a ti chytřejší se dovedou z prodělaných překážek i poučit. Dokážeme to i my? Zatím to vypadá, že je to marné a marné a marné. Nepoučitelnost je zřejmě neoddělitelnou součástí lidských společenství.
V těchto dnech vidíme, jak Česká televize selhává. Když už si platíme veřejnoprávní média, měla by vždy zachovávat chladnou hlavu a aspoň se pokusit přinést informace co nejvíce oproštěné od bulvární senzace. Místo toho vidíme, jak se redaktoři téměř radují z každého nově nakaženého koranovirem a svými zprávami paniku spíše vyvolávají, než že by chladnou racionalitou lidi zklidňovali.
Už koncem příštího týdne budeme vědět, jak Slováci hodnotí své politiky. Dostaneme tak přesný obraz skutečných nálad ve slovenské společnosti. Dnes neví nikdo nic i přes mnohačetné výzkumy veřejného mínění. Jsou nepřesné a situaci jen zkreslují.
Pamatujete se na tuto dětskou říkanku? Myslím, že docela jasně ukazuje, jak jsme se stavěli k bonzákům. Žalobníčky neměl nikdo rád – ani rodiče, ani učitelky.
Evidentně přituhuje, protože neziskovky nám divočí a přistupují k čím dál vyhrocenějším akcím. Hezkou laboratoř ke zkoumání teď vidíme na Slovensku, kde posiluje Kotleba. Tam se aktivisté rojí naprosto ukázkově. Jeden Kotlebovec na laboratorním sklíčku vyvolává doslova překotné aktivity!
Náhodou jsem zahlédla krátký šot z kongresu ODS. Zaujala mě reakce Petra Fialy na nezvolení Alexandry Udženiji. Vypadal naprosto bezradně. V tom jeho výrazu bylo všechno. Celý jeho obličej jako by volal: „Co mám proboha teď dělat?“