Malé změny vedou k těm velkým!

Dnes (16. 4. 2023) se koná v Praze demonstrace, jejímž hlavním cílem je vytvořit tlak na vládu. Pokud přijde opravdu hodně lidí, může se stát cokoliv. Jednotlivé strany vládní koalice se pod tlakem mohou začít hádat, někteří ministři se mohou zaleknout, někteří poslanci se mohou začít cukat. Mohou se začít dít věci i v médiích, někteří chytřejší novináři mohou začít být více odbojní, začnou více kritizovat vládu a dávat více prostoru kritikům. Všechno se počítá, protože vše směřuje k pádu vlády. Demonstrace jako taková to nezařídí, ale může posloužit jako urychlovač nebo katalyzátor.
16. 4. 2023 09:58 | Link: http://www.evahrindova.cz/node/810

Přesto se najdou lidé, kteří ač jsou kritiky vlády, vyjadřují se o demonstraci skepticky. Hledají hnidy na pořadatelích, zatracují aktivity lidí jako zbytečné, nevěří nikomu a ničemu. Proč ne, je to jejich právo. Přemýšlela jsem ale o tom, co je k tomu vede. V čem jsou ty rozdíly.

Když někdo umí vidět zdroje problémů, umí vidět i stav, ke kterému se ideálně chceme dostat, je to člověk, s kterým má smysl mluvit a diskutovat. A při takových debatách zjišťuju, že ten rozdíl mezi mnou a takovým člověkem je jediný. Já jsem realista až pragmatik a můj diskusní oponent je idealista.

Společnost je na schodech vývoje někde ve sklepě, na schodech v záporných hodnotách. Ideálem je dostat se někam do nadzemních pater - tam, kde vládne svoboda a spravedlnost. Idealisté se nechtějí brodit těmi podzemními patry, rádi by společnost viděli už někde v oblacích - tam, kde si lidé zodpovědně a spravedlivě vládnou sami. Tomu rozumím, ale nejprve musíme projít ještě několika patry v podzemí, špinit se bahnem a postupně pomalu odhazovat zátěž. Pragmatik ví, že cokoliv, co nám pomůže vystoupat o každý schod nahoru, je dobré. Nepohrdne ničím, co nám pomůže vystoupat aspoň o kousek výš. Idealista by se nejraději tomu brodění se bahnem vyhnul. Když se ho ale zeptáte, jak by to chtěl docílit, neví...

Také bych chtěla docílit zrušení politických stran, totální změnu ústavy, jiné a lepší soudce na soudech a spravedlivá a objektivní média. Ale znáte to, co se dlouho kazí, dlouho se napravuje. Sama nevím, kde začít tak, aby lidé viděli hned pozitivní změny. A protože jsem pragmatik, jsem vděčná za každou drobnost, která naše směrování i o malinký kousek upraví. Pragmatikovi tak nezbývá, než se učit vyhodnocovat a hledat na všem i drobná pozitiva. A to pak vyhodnocovat a rozhodovat se podle pečlivě hledaných plusů a mínusů. Proto jsem propagovala Babiše za prezidenta před stávající prezidentskou loutkou. Hledejme plusy a posuzujme je, nezahlcujme se jen mínusy, to nás nikam neposune. Vždy máte možnost volby a vždy můžete přispět třeba i k malé změně. Ale i ta malá změna nás může vynést o pár schodů nahoru. Protože jinak to nepůjde. K velké změně se dostaneme jen za trpělivého prosazování malých změn a bude to trvat fakt dlouho. Krok za krokem, trpělivě a cílevědomě.

Proto je mi líto, že dost rozumných lidí, kteří jsou si vědomi nehumánnosti a nespravedlnosti současného systému, stojí pro svůj idealismus opodál a ofrňují se nad tím, že by přidali ruce k dílu a pomohli zavádět ty malé změny. Je jim to málo. Kdo ale chce všechno, často nezíská nic...

Věřím, že dnes přijde na Václavák hodně lidí a věřím, že to bude velká hrst písku, kterou všichni společně hodíme do velkého stroje na výkon moci pětikoalice. Někomu se to zdá málo, ale někdy i malé zrnko písku může spustit lavinu.
 

Další články, blogy, videa

Posledních pár let jsme zaznamenali zásadní ústup zdravého rozumu a v tom důsledku i oslabení právního státu. Nazvat to erozí demokracie není...
Kdysi Miloš Zeman řekl, že holokaust nezačal prvním transportem Židů do koncentračního tábora. Začal první lavičkou, na kterou si nesměl Žid sednout...
Vrabci si už o tom cvrlikají, média opatrně naznačují, ale s Ukrajinou je konec. Rusko neporazí, nevytlačí, prostě netahá za silnější konec provazu....
Z toho celkového nadšení nad přijetím premiéra Fialy u prezidenta USA je mi až stydno. Připomíná mi to scény klanění se poddaných u svých pánů.
V sobotu odpoledne mi volala má nešťastná slovenská kamarádka, aby se podělila o své obavy z výsledků voleb. Měla strach z toho, že Ivan Korčok...
*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.