Blogy

Kategorie blogů:
Marketing | Politika | Feminismus | Vztahy

Jeden obrázek koncentruje všechny nejpalčivější problémy Evropy. Totální zpochybňování všeho a odmítnutí přirozenosti. Urputnou snahu srovnat všechny a všechno na jednu rovinu. Aktivistům nejde o rovná práva - jde jim o to, aby všichni byli stejní.
Co je to za otázku? 17. listopad je významným dnem našich dějin, který MÁ smysl slavit. Skepse a frustrace nejsou na místě. Přesto se setkávám se smutnými a rezignovanými reakcemi na přelomové datum našich dějin stále častěji.
Zvykli jsme si na kolorit internetových diskusí, kdy mnozí „lepšolidi“ dávají najevo odpor k osobě prezidenta Zemana. Pro mnohé je to zdá se vlastně i jejich programem. ODS ve svém posledním prohlášení jasně deklarovala, že jejím cílem je nezvolení Zemana prezidentem.
Dovolila jsem si parafrázovat oblíbené heslo emancipujících se žen. Ono to platí všeobecně. Sedět v koutku a čekat, až si někdo všimne mé skvělosti, zásadovosti a čestnosti, moc nefunguje. Nenabádám ale nikoho k podrazům a faulům. Zlý člověk, který si jde za svým, není nutně charakterově pokroucený člověk! Je jen efektivní.
Majitelé sociálních sítí, povzbuzovaní místními udavačskými aktivisty, neustále přitvrzují v zavádění cenzury. Snaží se umlčet lidi s kritickým myšlením, snaží se jim bránit šířit postoje, které narušují oficiální "evropský" postoj.
Volby se blíží a kampaň se přiostřuje. Projevuje se to tak, že máme zeď na facebooku zahlcenou sponzorovanými příspěvky. U nás v Olomouci v tomto vyniká především sličná kandidátka z ODS, která je charakteristická především velkou urputností. Je dobrým příkladem tzv. macronizace politiky, kdy si kandidát snaží získat podporu lidí především prezentací své osoby, tedy nikoliv prezentací svých politických postojů. Není to šálek mého čaje a dlouhodobě to kritizuju, nicméně do včerejška jsem neměla potřebu se nějak zásadně vyjadřovat ke kampani konkrétní osoby.
Strávila jsem nějakou dobu s lidmi, kteří se pohybují na jiné části politického spektra. Byl to příjemně strávený čas, protože lidi spojují i jiné věci, než shodné názory na uprchlickou krizi. Konec konců ty rozdíly mezi námi nejsou zapříčiněny charakterem, jen jinou mírou informování.
Protože jsem dlouho byla aktivní členkou ODS, nemohu si nevšimnout diskuse okolo vyjádření bývalého předsedy ODS Topolánka, která se začínají objevovat v tisku. Jistě - dnešní situaci popisuje trefně, ale jaksi opomíjí to, jak vznikla.
V posledních letech jsme byli svědky, jak si mnozí vylepšovali své sebevědomí pácháním dobra. Užívají si svého médii podpořeného statusu těch „správných“ a nadřazených. Vyhledávají každou příležitost, aby mohli druhé označit za špatné a podřadné. I lidé inteligentní a rozumní podléhají hysterii, kdy je nutno v každém uprchlíkovi vidět těžce zkoušeného, pokorného a ubohého chudáka, který by bez naší pomoci nepřežil.
Internetem prolétla fotka nádherné herečky, kterou si berou do úst různí mravokárci a stylisté. Prošla po červeném koberci v jednoduchých šatech, které daly vyniknout jejímu poprsí. Normálnímu a přirozenému poprsí. Najednou ji mají potřebu všichni soudit. Právě ji! Nepleťme si ale svůdnost s ordinérností a přirozenost s exhibicionismem.

Stránky

*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.