Blogy

Kategorie blogů:
Marketing | Politika | Feminismus | Vztahy

Dovolila jsem si parafrázovat oblíbené heslo emancipujících se žen. Ono to platí všeobecně. Sedět v koutku a čekat, až si někdo všimne mé skvělosti, zásadovosti a čestnosti, moc nefunguje. Nenabádám ale nikoho k podrazům a faulům. Zlý člověk, který si jde za svým, není nutně charakterově pokroucený člověk! Je jen efektivní.
Majitelé sociálních sítí, povzbuzovaní místními udavačskými aktivisty, neustále přitvrzují v zavádění cenzury. Snaží se umlčet lidi s kritickým myšlením, snaží se jim bránit šířit postoje, které narušují oficiální "evropský" postoj.
Volby se blíží a kampaň se přiostřuje. Projevuje se to tak, že máme zeď na facebooku zahlcenou sponzorovanými příspěvky. U nás v Olomouci v tomto vyniká především sličná kandidátka z ODS, která je charakteristická především velkou urputností. Je dobrým příkladem tzv. macronizace politiky, kdy si kandidát snaží získat podporu lidí především prezentací své osoby, tedy nikoliv prezentací svých politických postojů. Není to šálek mého čaje a dlouhodobě to kritizuju, nicméně do včerejška jsem neměla potřebu se nějak zásadně vyjadřovat ke kampani konkrétní osoby.
Strávila jsem nějakou dobu s lidmi, kteří se pohybují na jiné části politického spektra. Byl to příjemně strávený čas, protože lidi spojují i jiné věci, než shodné názory na uprchlickou krizi. Konec konců ty rozdíly mezi námi nejsou zapříčiněny charakterem, jen jinou mírou informování.
Protože jsem dlouho byla aktivní členkou ODS, nemohu si nevšimnout diskuse okolo vyjádření bývalého předsedy ODS Topolánka, která se začínají objevovat v tisku. Jistě - dnešní situaci popisuje trefně, ale jaksi opomíjí to, jak vznikla.
V posledních letech jsme byli svědky, jak si mnozí vylepšovali své sebevědomí pácháním dobra. Užívají si svého médii podpořeného statusu těch „správných“ a nadřazených. Vyhledávají každou příležitost, aby mohli druhé označit za špatné a podřadné. I lidé inteligentní a rozumní podléhají hysterii, kdy je nutno v každém uprchlíkovi vidět těžce zkoušeného, pokorného a ubohého chudáka, který by bez naší pomoci nepřežil.
Internetem prolétla fotka nádherné herečky, kterou si berou do úst různí mravokárci a stylisté. Prošla po červeném koberci v jednoduchých šatech, které daly vyniknout jejímu poprsí. Normálnímu a přirozenému poprsí. Najednou ji mají potřebu všichni soudit. Právě ji! Nepleťme si ale svůdnost s ordinérností a přirozenost s exhibicionismem.
Dívám se na rozhovor s Putinem, vedený režisérem Stonem a kladu si neodbytné otázky. Proč to je taková sláva a my odpůrci propagandy tomu ani nemůžeme uvěřit? Proč považujeme pomalu za disidentský čin odvysílání rozhovoru s člověkem, kterým se tady pomalu straší malé děti? Jedna kolegyně mi dokonce řekla: „Užívej si to, za chvilku už takové rozhovory nikdo nebude točit ani vysílat.“
Toto je článek pro ty, kterým se nelíbí současná vláda, mají plné zuby slabých politiků a nejraději by ukázali záda EU. Víme, co je špatně, ale nevíme, jak to zlepšit. Pokusím se shrnout své celoživotní zkušenosti a dát dohromady návod na skutečně efektivní chování, vedoucí ke změně. Rozhodně nedoufejte, že nás přijde zachránit nějaká partička Rychlých šípů. Nepřijde.
S Martinem Konvičkou se člověk nenudí, to věru ne. Včera jsme uspořádali v Olomouci besedu pro veřejnost, debatovalo se a podepisovaly se Martinovy knížky. Měla jsem strach, přece jen se po rozpadu Bloku proti islámu hodně věcí utlumilo a naše olomoucká buňka se prakticky rozpadla. Ale k mému milému překvapení přišlo docela dost lidí – na to, že akce byla v pátek podvečer a venku bylo krásně. A byly to pro mě většinou nové tváře.

Stránky

*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.