Blogy
Kategorie blogů:
Marketing | Politika | Feminismus | Vztahy
Není tajemstvím, že v rámci své práce jezdím na různé veletrhy a prodejní akce. Jsem tedy v kontaktu se světem drobných prodejců a výrobců. Oni takoví malí podnikatelé jsou doslova solí země, nedaří-li se jim, nebude se dařit ani těm velkým.
Oni za to nešťastníci většinou ani nemůžou. Nikdo je neplatí, neplní žádné úkoly. Jsou přesvědčeni o své pravdě a s plamennou pochodní ji aktivně šíří i přes mrtvoly. A to doslova. To je ale nevyviňuje ze zla, které svou blbostí podporují.
Děti potřebují cítit lásku. Láska ale není, když dítě nutíte se rozhodovat v záležitostech, na které nemá rozum. Jistotu mu dopřejete, když mu dopřejete luxus pevných hranic, mezi kterými se může bezpečně pohybovat. O tom, že se musí jíst a spát se přece nediskutuje. O tom, že neomezené hraní her neprospívá rozvoji dítěte, se také nediskutuje. To, co dítě blaží, mu prostě vždy neprospívá. A je na rodiči, aby rozhodl a nastavil hranice. I za cenu krátkodobého omezení dítěte.
Je toho čím dál víc. Agresivita lidí se „správným“ názorem roste. Je jen otázkou času, kdy se z virtuálního světa přelije do světa skutečného. Facka Petry Procházkové je takovou první vlaštovkou.
Včera rozbouřila internetové vody jedna facka. Novinářka Petra Procházková napadla novináře ze Sputniku. Je zajímavé pozorovat reakce různých lidí. Nejvíc mě fascinují ti, kteří zpětně pro tu facku hledají ospravedlnění, aby i nadále mohli uctívat stejné bohy.:-)
Ještě nedávno se lidé bavili u laskavého seriálu České televize s propagandistickými prvky. Realita je ale mnohem méně idylická. V Chánově je nezvladatelný nepořádek a jeho obyvatelé dluží na nájemném skoro 50 milionů. Přitom nájem tamního třípokojového bytu činí třeba jen 1 000 korun…
Na jedné straně si lidi žádají víc svobody, ale v tom nejdůležitějším se luxusu vlastního rozhodnutí zbavují. Ano – mám na mysli výběr politiků ve volbách.
Žijeme v době, která je charakteristická záplavou informací. Mezi těmi informacemi je pochopitelně plno manipulací, mnoho záměrných lží a snahy některé události vykreslovat jinak, než jak se skutečně staly. Míra nepřesnosti jistě roste se vzdáleností od místa dění. Co v tom záměrném a nezáměrném šumu je skutečně pravdou?
Co je znakem profesionality? Podle mého soudu je to především schopnost obklopit se chytřejšími lidmi, umět jim naslouchat a v zájmu věci potlačit své ego. Platí to nejen v byznysu, ale i v politice.
Je to otázka, která probleskuje politickými diskusemi posledních pár let. Podle některých je dělení na pravici a levici přežitek, podle jiných je naopak třeba pečlivě rozlišovat a nezadat si s opačnou stranou ani jen trošičku.