Jak nenaletět propagandě – těžko.

Poslední dny rozvířilo několik kauz. Asi nejzajímavější jsou vždy ty o lidech. Umřel Fidel Castro a Ortel dostal dva slavíky. Diskuse o obou událostech byla v mnohém poučná. Vždy je těžké hledat nějakou objektivní pravdu a někdy to vlastně ani nejde. Život není černobílý. Hledáním pravdy děláme někdy více škody, než užitku. Ono to metání silných slov často slouží jen jako palice k výprasku oponenta.
5. 12. 2016 18:08 | Link: http://www.evahrindova.cz/node/337

S Fidelem to bylo vždy jasné. Napřed to byl přítel socialistického tábora a tím pádem se na něho normálně myslící člověk musel dívat trochu skrze prsty. Prostě další komunistický papaláš. Po roce 1989 se naše náhledy obrátily a to, co bylo dříve v plusu, se automaticky hodilo do mínusu. Rusko, komunisti, centrální plánování a taky Fidel Castro.

Jenže poslední dobou se všechno mění, v plusech a mínusech je velký zmatek. Zjišťuju, že propagandy je i ve svobodné společnosti kupodivu stále mnoho. Vidíme, že mnohé ikony zas takové ikony nebyly, jiné zas mají více zásluh, než jim oficiální vykladači historie přiznávají. Nedá se ničemu věřit! Ani našemu stereotypnímu pohledu na úlohu Fidela Castra.

Byl to totalitní vládce, o tom žádná. Ale třeba ho tam měli lidi i tak rádi, bůh ví, jak to bylo. Máme právo to soudit? Může být někdy mírnější totalita pro lidi lepší, než chaotická a slabá demokracie? Vidíme na některých arabských státech, že instalace demokracie znamenala a znamená pro lidi jen zhoršení poměrů. Ne každá společnost je na demokracii připravená, asi nejde vývoj urychlit. Než tureckou demokracii, kdy si lidé dobrovolně volí islámskou despocii, raději absolutismus, který drží společnost v jakýchsi snesitelných poměrech. Není to náhodou i případ Kuby? Kdo ví, jak by se společnost na Kubě vyvíjela, kdyby tam pevnou rukou nevládl Fidel Castro. Já to nevím a nechci je soudit. Je to jejich věc. Nechodíme v jejich botách, tak nesuďme. 

Od nadřazeného postoje těch, kteří mají jasno, je totiž jen kousek k chuti vedoucí k zásahům do vnitřních poměrů zemí a ty nikde na světě nevedly k ničemu dobrému. Ať si lidi na Kubě žijí svůj život a ať se jim do toho nikdo nemotá. Stejný postoj bychom měli zaujmout i k Rusku a k Číně. Co nám pomůžou velkohubá prohlášení o jejich demokracii nedemokracii? K čemu ta embarga a dopisy a deklarace? A máme na něco takového vůbec právo? Jak je dodržována svoboda slova u nás? Jak jsou chráněna přirozená práva u nás? Můžeme si dovolit poučovat?

Stačí se podívat na celou kauzu Ortelových slavíků. Naše mediální celebrity práskají bičem silných slov, zpěvák Banga se důležitě zaštiťuje svým dědou, který byl zavřený v koncentráku. To vše pronáší pohřebním hlasem a své apely halí do moralistických frází. Kdo něco takového říká, musí mít přece pravdu! A jediné, co na Ortela mají, že kdysi měl něco společného s nějakou extremistickou skupinou. Kdo z těch moralistů slyšel nějaké Ortelovy texty? Kdo z nich byl na jeho koncertě? Ale mají jasno – dokonce módní kritička Františka z Blesku neopomněla odsoudit xenofobii a extremismus a označila Lucii Bílou a Lucku Vondráčkovou za nevkusné hlupačky.

Copak je možné takto nepokrytě lhát a vyvolávat davovou hysterii? Evidentně ano. Ortel je nácek a basta. Všichni to přece ví a slušný člověk se s ním nebude špinit. Trošku takový mediální lynč. Všimněte si, kolik poprasku, kolik silných slov a apelů na morálku. Ale Ortelovi NIKDO slovo nedá.Naopak, je mu zrušena facebooková stránka a ostrý blog na jeho podporu je kompletně zrušen. Všichni ví, co si Ortel myslí, všichni mají jasno. Přece na jeho koncertě v předsálí nějací opilci říkali rasistické řeči. No fuj! Ale zeptá se někdo Ortela? Dá mu někdo slovo? To raději ne. Poplivat ho, pošpinit, pokud možno mu zničit existenci, zakázat, zlikvidovat a hlavně umlčet – bez nároku na obhajobu. Takhle vypadá spravedlnost? Je mi stydno.

Ale vážení, nejsme někdy stejní? Kolikrát jste uvěřili všelijakým pomluvám, bez toho, že byste dali prostor pomlouvanému? Kolikrát jste si nechali nakukat, že někdo něco zamýšlí a má všelijaké divné motivace? Stačí se podívat na reakce některých na novou politickou stranu Realisté. Kolik řečí se šíří o tom, proč že to vlastně realisté dělají a že vlastně jen chtějí oblbnout voliče a že Robejšek je loutka a platí ho nějaký šílený miliardář. Takový přístup je stejně škodlivý jako útoky na Ortela z druhé strany. Dávejme si na to pozor.

Do hlav lidí nevidíme a už vůbec ne do hlav lidí na jiných kontinentech. Netušíme, kdo má jaké motivace a nikdy to nebudeme vědět, dokud se na to dotyčných nezeptáme. A i potom musíme soudit lidi jen a jen podle jejich činů. Protože ty jsou nezvratné a jasné. Ortela lze nazvat náckem jedině tehdy, bude-li se tak chovat dnes on, ne jeho pracně vyhledaní náhodní fanoušci. Ať rozhodují Ortelovy texty a jeho konkrétní chování dnes. Stejně tak Realisté nechť něco předvedou. Proč na ně plivat dnes – jaksi preventivně? To si pak člověk musí říct, že zas někteří podlehli propagandě těch, kteří se cítí nástupem dobře připravené strany ohroženi. 

Vážení, propaganda je všude, na všech stranách, buďte ostražití a nenechejte se opít rohlíkem. Propaganda je zrádná a nešíří se jen z České televize, na to nezapomínejte! Suďme lidi podle konkrétních činů, protože ty se posuzovat dají. Všechno ostatní jsou jen dojmy a dohady a ty slouží jen ke splétání propagandistických sítí. Dávejte si pozor, ať vás nechytí.  

Další články, blogy, videa

Z toho celkového nadšení nad přijetím premiéra Fialy u prezidenta USA je mi až stydno. Připomíná mi to scény klanění se poddaných u svých pánů.
V sobotu odpoledne mi volala má nešťastná slovenská kamarádka, aby se podělila o své obavy z výsledků voleb. Měla strach z toho, že Ivan Korčok...
Od roku 1986 až do roku 1994 jsem žila na Slovensku. A byla jsem aktivním občanem. V Žilině jsme po roce 1989 začali vydávat kulturně-politický...
Jsem asi trochu postižena tím, že lpím na logice. Mým oblíbeným předmětem byla matematika a miluju, když čísla a fakta tvoří logickou konstrukci....
Kdo si zažil léta před rokem 1989, neubrání se srovnání. Najednou zažíváme principiálně stejné situace, jen v jiném šatu. Naprosto typickým jevem,...
*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.